Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie a památky

Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je souměstím dvou dříve samostatných měst, z nichž každé má svou bohatou historii. Proto v roce 1960, kdy byla obě města sloučena v jedno, nebyly akceptovány návrhy na nový název a zůstaly zachovány původní historické názvy obou měst. Vznikl tak nejdelší název českého města.

Město leží na obou březích Labe v úrodné Polabské nížině, což – spolu s blízkostí hlavního města Prahy, která je vzdálena jen asi 20 kilometrů – odedávna ovlivňovalo vývoj území dnešního města. Labe bylo významnou komunikační cestou a zejména v boleslavské části hranicí archeologických kultur a kmenových území. První zemědělci kolonizovali povodí Labe v mladší době kamenné. Ve městě nebo jeho blízkém okolí se nacházejí pozůstatky osídlení z doby kamenné i doby bronzové, z nichž nejstarší nad Kabelínem u Záp pochází z období 5500 – 4300 př. Kr. V nálezech na městském území jsou zastoupeny jak doba železná, tak období římské a období stěhování národů.

Příchod Slovanů je doložen nálezy z 9. století. Stará Boleslav byla významnou lokalitou z počátků českého přemyslovského státu, zejména v souvislosti s expanzí kmene Čechů do zlického a charvátského území. Na ochranu labského brodu vzniklo na přelomu 9. a 10. století staroboleslavské hradiště.

Významnou událostí v dějinách města byl vznik staroboleslavské kapituly v r. 1052, která tak je nejstarší v Čechách. V následujících staletích množství obyvatelstva značně vzrostlo a osídlení se rozšířilo směrem na východ. Za Karla IV. a Václava IV. byly na místě starých románských hradeb vybudovány nové, silnější. Často v těchto místech pobýval Karel IV., který tu lovil černou a vysokou zvěř. Staroboleslavský hrad byl za husitských válek pobořen Pražany.

Písemné doklady z 12. století dokládají vznik kostelíka sv. Petra na břehu Vinočského potoka, písemné záznamy z přelomu 13. a 14. století dokládají existenci kostelíka sv. Vavřince. Postupně tu vzniklo městečko Brandýs s mostní pevností, na niž ještě dnes upomíná věž ze silného zdiva, koncem 15. století začleněná do východního křídla hradu, v 16. století přestavěného na honosný zámek.

Za třicetileté války byly Stará Boleslav i Brandýs prakticky zničeny. V pobělohorské době se město Stará Boleslav stalo významným střediskem mariánského kultu. Roku 1680 Byla vybudována Svatá cesta z Prahy do Boleslavi, zahrnující řetěz kapliček s obrazy Panny Marie a sv. Václava. V důsledku tereziánských a josefínských reforem v 18. století se začala obě města rozrůstat, byla však znovu postižena válečnými útrapami. Za prusko-rakouské války v roce 1757 část Staré Boleslavi lehla popelem. Přímo u zdí mariánského chrámu byla svedena bitva, při níž padl pruský generál von Wartenberg.

Do historie se zapsal rok 1813, kdy se na brandýském zámku sešli tři panovníci /císař František I., pruský král Vilém III. A ruský car Alexandr I./ spolu s vrchním velitelem koaličních proinapoleonských armád knížetem Karlem Schwarzenbergem, aby tu připravovali úder proti Napoleonovi I. Císař František v té době přesídlil z Jičína na brandýský zámek. Při úpravách okolí města byl objeven pramen s minerální vodou, který se vorce 1820 stal základem nedalekých lázních Houštka.

Od poloviny 18. století vznikaly ve městě manufaktury a továrny a spolu s nimi se rozvíjely komunikace. Některé závody, například Melicharova továrna na zemědělské stroje založená v roce 1883, dosáhla věhlasu i za hranicemi a měla pobočky v mnoha evropských městech.

Zajímavost:

Svatováclavská tradice

Nepochybně nejznámějším místem Staré Boleslavi je bazilika sv. Václava. No počátku 10. století stál na jejím místě kostelík sv. Kosmy a Damiána, u něhož jak uvádí Kosmova kronika – byl pravděpodobně 29. září 929 zavražděn kníže Václav. Na místě kostelíka založil Břetislav I. zděný kostel, dokončený v polovině 11. století. Z něho byla zachována pravděpodobně jen část Vrábské kaple, na niž je vyobrazeno zavraždění sv. Václava. Ve 12. století byla na místě tohoto kostela postavena trojlodní románská bazilika, která přes různé úpravy stojí dodnes. Uvnitř kostela je zajímavý Pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století. Jsou to repliky Škrétových obrazů. Unikátní je tzv. svatovojtěšská rukavice s vyšívanými obrazy, které pocházejí pravděpodobně ze 14. století. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší z dílny Matyáše Brauna. Těsně vedle baziliky stojí drobná stavba, kostelík sv. Klimenta, která je nejstarší zachovanou stavbou ve Staré Boleslavi. Pochází z 11. století a má nejstarší nástěnné malby v Čechách, jejichž vznik se kladeš do doby kolem r. 1175.

 

Oba kostely ohrazuje zeď, na níž jsou zasazeny pamětní desky významných osobností, které zde působily. Na východní straně, kde je dnes malý výklenek s pískovcovou sochou českého lva, údajně stával kamenný stolec jako upomínka na mír, který zde byl uzavřen v 10. nebo 11. století mezi českým knížetem Břetislavem I a německým panovníkem Jindřichem III.

 

V osobě knížete Václava – mimo jiné zakladatele chrámu sv. Víta na Pražském hradě a později prohlášeného za svatého, patrona české země – se v průběhu celých dějin českého národa vytvořila osobnost mocného duchovního odkazu a významu. Proto se právem místo jeho tragické smrti ve Staré Boleslavi stalo prvořadným poutním místem českého národa, symbolem křesťanských a státní tradic, zvláště pak ve dnech svatováclavských oslav koncem září každého roku.

Informace o městě:

Zveme Vás do Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi, města s nejdelším názvem v České republice. Město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav vzniklo sloučením dvou původně samostatných měst v roce 1960. Historie obou částí města, Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi,  je však mnohem starší, v případě Staré Boleslavi sahá až hluboko do středověku. Přestože obě části mají rozdílný kulturně-historický vývoj a odděluje je řeka Labe, přerostly v jeden logický celek a vedení města vždy hájí zájmy obou těchto částí. Tento fakt potvrdilo i referendum v roce 1998, kdy byla většina občanů proti oddělení obou částí. Město má 15 300 obyvatel.

Brandýs nad Labem - Stará Boleslav je atraktivní lokalitou vzhledem ke své blízkosti Praze (v pražském obchodním centru Černý most jste automobilem za několik minut), hojností historických památek a v létě jsou okolní jezera vyhledávaným místem pro koupání a vodní sporty.

Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav bylo působištěm vynikajících osobností v oblasti sportu, z nichž k nejznámějším patří Emil Zátopek, který na lehkoatletickém stadionu v Houštce překonal 17 rekordů - ale  málokdo dnes už ví, že na staroboleslavském hřbitově odpočívá jeden ze  zakladatelů Sokola Rudolf kníže Thurn-Taxis, pán z Troskova.
Slavným brandýským rodákem pak byl František Nekolný /1907-1990/, olympijský vítěz a mistr v boxu ve velterové váze. Sportovní slávu města po celá léta svými úspěchy šíří zejména reprezentanti armádního vodního sportu, olympionici a mistři světa, dnes zejména místní rodáci Jaroslav Volf /1979/, Ondřej Štěpánek /1979/ a Ondřej Synek /1982/ a s nimi Marek Šenk /1974/, mistr Evropy v raftingu. K nejmladší generaci úspěšných sportovců patří brandýský rodák Michal Machota /1991/, mistr profesionální ligy a mistr světa, žák školy bojových umění Taek Won Do – Kwang Gae v Brandýse nad Labem.

Brandýs nad Labem, ležící na levém labském břehu v nadmořské výšce kolem 188m při staré cestě na Prahu, byl založen a kolonisty obsazen mezi lety 1290 až 1304. Jméno města bylo prý přeneseno ze Saska a odvozeno od městečka Brandis u Lipska.

V místech již dříve osídlených vznikly Vyšší Hrádek s kostelíkem sv.Petra uváděným ve 12.stol. a Nižší Hrádek s kostelíkem sv. Vavřince ze 13.století. Oba hrádky s menšími osadami postupně splynuly v jedno město.
V místech dnešního zámku stávala od středověku tvrz pánů z Michalovic, později rozšířená na gotický hrad. V polovině 16.století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Za Rudolfa II. sem často jezdívali renesanční učenci, např. hvězdář a matematik Tadeáš Hájek z Hájku a astronom Tycho de Brahe. V té době vznikly i různé zahradní stavby. Dochovala se však jen balustráda a chodba zvaná Rudolfinka. Na fasádě zámku jsou sgrafita od Aostalise de Salla. Na zámku je v současné době muzejní expozice. (otevřeno: květen – řijen ÚT-PÁ 10-16h SO-NE 10-17h).
Z dalších brandýských památek jmenujme alespoň renesanční mlýn poblíž starého mostu na Labi, kdysi největší v Čechách, a při něm rovněž renesanční pivovar, dále barokní děkanství a piaristickou kolej, děkanský kostel Obrácení sv.Pavla ze 16.století, gotický kostel sv.Vavřince s nástěnnými malbami ze 14.stol., gotický kostelík sv.Petra na tzv.Vyšším hrádku, renesanční a barokní městské domy, starý židovský hřbitov atd. Svéráznou památkou je brandýská katovna, přízemní renesanční objekt.
Místo na Labi má slavné sportovní tradice, spojené s atletickým areálem v Houšťce. V r.1950 zde Jaroslav Sibera vybudoval novou atletickou dráhu, na které bylo v letech 1951 až 1965 překonáno či vyrovnáno 34 světových rekordů či nejlepších světových výkonů. O většinu z nich se zasloužil Emil Zátopek, jehož jméno dnešní středisko nese. Areál leží v příjemném lužním lese v prostoru bývalých slatinných lázní, jeho součástí je dnes i hřiště na kopanou, odbíjenou, košíkovou, zdravotní a relaxační zařízení. Nedaleko atletického areálu je i letní kino.
Další vynikající zázemí vytváří Sportcentrum, ležící nedaleko brandýského centra při silnici na Kostelec nad Labem. Součástí hotelového komplexu je i sportovní hala (včetně míst pro diváky), tělocvična pro šerm, stolní tenis a další sporty, tenisový dvorec, krytý 25metrový bazén, střelecký tunel a špičkové regenerační zařízení.
Historické vojenské tradice slavného posádkového města Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi do polabského kraje přivedly celou řadu známých a výtečných vojenských osobností. Byli jimi vojevůdci a generálové Daun, Laudon, Lacy či Schwarzenberg a jiní v dobách monarchie.
Z doby historicky nedávné jsou s městem pevně spjati hrdinové bojů II. světové války, armádní generál Alois Liška /1895-1977/, generálporučík Jaroslav Selner /1906- 1973/, generálmajor Emil Strankmüller /1902–1988/ a generálporučík Tomáš Sedláček /1918/. Brandýský občan, pilot plukovník in memoriam Jiří Macháček /1915-1941/ položil život za vlast v letecké bitvě o Anglii.

Více informací zde:

www.brandysboleslav.cz/web/main/

www.brandysko.cz/

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář